Hokej České Budějovice

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

Vyjímeční hráči

Čeněk Pícha

Narozen: 17. května 1921 v Českých Budějovicíc
Zemřel: 15. dubna 1984 v Českých Budějovicích
Pozice: levé křídlo
Bilance v nejvyšší soutěži: 15 sezon / 100 branek
Reprezentační bilance: 19 utkání / 5 branek

Byl neuvěřitelně všestranným sportovcem. Byl vynikajícím fotbalistou a v zelenobílém dresu Meteoru České Budějovice to dotáhl až do druhé ligy! Byl výborným plavcem, hrál závodně vodní pólo, dále pak házenou, dosahoval řady úspěchů v atletice, miloval jízdu na kánoi a byl vášnivým sjezdovým lyžařem. Nakonec si však vybral lední hokej, ke kterému jej dovedl kamarád Roman Charypar.

Čeněk Pícha

Jeho vstup do seniorského hokeje byl bleskový. První zápas kariéry sehrál 27. ledna 1937 v utkání proti Vítkovicím, který českobudějovický Stadion vyhrál 3:2. Tehdy bylo Čeňku Píchovi pouhých šestnáct let. Svůj první ligový gól dal pak o čtyři roky později proti Spartě. V dresu prvního mužstva Českých Budějovic pak působil bez přestávky dlouhých jednadvacet sezon.

Dočkal se velkých úspěchů, a to jak na ligovém, tak i na mezinárodním poli. Jako jeden z prvních mimopražských hokejistů se dostal do československého národního mužstva a v dresu se lvíčkem na prsou odehrál celkem devatenáct utkání. V roce 1949 byl nominován na světový šampionát ve Stockholmu, kde Československo vybojovalo díky závěrečné výhře 3:0 nad domácími Švédy druhý titul mistrů světa.

Národní tým se po návratu do Československa dočkal ohromných ovací. Komunistický režim, který se v únoru 1948 dostal k moci, okamžitě využil Stockholmského triumfu ke své propagandě, ovšem během jednoho roku udělal z hrdinů psance a řada opor reprezentačního mužstva skončila neprávem v nápravných zařízeních.

Čeněk Pícha mezi nespravedlivě odsouzené naštěstí nepatřil a dále brázdil ligová kolbiště. V sezoně 1950 / 1951 se s Českými Budějovicemi radoval zatím z jediného prvenství v nejvyšší soutěži. Jihočeši soutěž vyhráli o pouhý bod před druhými Vítkovicemi a Pícha sám nastřílel v ročníku čtyřiadvacet branek.

Vrcholovou kariéru ukončil po sezoně 1957 / 1958, ale s hokejem neskoncoval definitivně. Ještě dalších deset let dodával zkušenosti převážně juniorskému B-týmu českobudějovického Slavoje.

Čeněk Pícha se vyučil litografii, stal se dokonce ofsetovým mistrem, ale kvůli astmatickým potížím musel změnit povolání. Proto se stal správcem českobudějovického zimního stadionu a po jeho vyhoření stál u zrodu výstavby kryté hokejové haly, kde působil jako ledmistr.

Ve věku nedožitých třiašedesátin podlehl 15. dubna 1984 svůj boj se zákeřnou nemocí.


 


Jaroslav Pouzar

Narozen: 23. ledna 1952 v Čakovci
Pozice: levé křídlo
Bilance v nejvyšší soutěži: 12 sezon / 279 branek
Reprezentační bilance: 186 utkání / 73 branky
Bilance v NHL: 215 utkání / 40 branek

Mnoho nechybělo a možná z něj ani hokejista nebyl. V jedenácti letech se rozhodl, že vstoupí do střeleckého kroužku, ale na první schůzku mladých střelců nedorazil vedoucí. Smutný Pouzar potkal cestou domů kamaráda, který jej dovedl na nábor krajského KDPM a tím odstartovala jedna velká hokejová kariéra.

Jaroslav Pouzar

Během několika málo let jeho schopnosti neušly zrakům zástupců Motoru České Budějovice a už v sedmnácti letech nastupoval ke svému premiérovému zápasu v nejvyšší soutěži. První branku vsítil 16. října 1970 do branky jihlavské Dukly.

Během dvanácti prvoligových sezon nastřílel neuvěřitelných 279 branek. V ročníku 1977 / 1978 se stal s dvaačtyřiceti přesnými zásahy nejlepším střelcem celé soutěže. Pouze týmového úspěchu s Motorem České Budějovice nedosáhl. Blízko k němu měl v sezoně 1980 / 1981, kdy však ligu o dva bodíky opanovaly Vítkovice a na jihočeský celek zbylo druhé místo.

V národním mužstvu debutoval 18. prosince 1972 v utkání proti Švédsku. A byla to vydařená premiéra. Na konečném výsledku 2:2 se Pouzar podílel brankou a asistencí. Na první světový šampionát se podíval v roce 1975, ale ani jednou se nevešel do základní sestavy a plnil jen roli náhradníka. O rok později si vše vynahradil měrou vrchovatou. Ve Vídni 1976 odehrál osm utkání a k československému zlatému triumfu dopomohl osmi kanadskými body. Zlatou medaili vybojoval i o rok později v Katovicích.

K tomu ještě pomohl vybojovat stříbrné medaile ze světových šampionátů 1978, 1979 a 1982, startoval na XIII. zimních olympijských hrách v Lake Placid 1980 a na Kanadském poháru v roce 1976.

Velkých úspěchů Jaroslav Pouzar dosáhl i za mořem. Při mistrovství světa v Helsinkách 1982 jej oslovil skaut Edmontonu Oilers Barry Frazer a nabídl mu možnost hrát v kanadsko-americké NHL. Pouzar se nakonec rozhodl zámořskou výzvu přijmout. Po složitém začátku, kdy se sžíval s novým prostředím zazářila jeho hvězda naplno. Vytvořil mimořádně údernou útočnou formaci s Jarri Kurrim a Waynem Gretzkym a Edmonton z toho náramně těžil. V letech 1983 až 1985 dvakrát vybojoval slavný Stanley Cup.

V roce 1985 se vrátil do Evropy, zamířil do německé ligy, ale v závěru ročníku 1986 / 1987 se ještě jednou do Kanady vrátil a v dresu Oilers vyválčil svůj třetí prsten pro vítěze Stanley Cupu. Dva roky ještě pak oblékal dres německého Star Bulls Rosenheim, jedenkrát dokonce vybojoval německý mistrovský titul a v roce 1990 ukončil aktivní hráčskou kariéru.

V Českých Budějovicích vybudoval rok po sametové revoluci první fitness centrum, do kterého v prvních letech jeho existence vrhl svůj veškerý elán. Bez hokeje však dlouho nevydržel a v roce 1992 se stal prezidentem klubu HC České Budějovice, v jehož čele vydržel až do roku 1998. Rok působil jako prezident Asociace profesionálních klubů a jako místopředseda Českého svazu ledního hokeje.

Ve vedení českobudějovického klubu působil až do bolestného pádu do první ligy v březnu 2004. Celkem čtyřikrát se ujal kormidla u prvního mužstva ve chvíli, kdy se týmu nedařilo. V roce 2003 se s týmem dostal do čtvrtfinále play-off.


Jiří Lála

Narozen: 21. srpna 1959 v Táboře
Pozice: pravé křídlo
Bilance v nejvyšší soutěži: 14 sezon / 285 branek
Reprezentační bilance: 198 utkání / 88 branek

Jeden z nejlepších střelců českobudějovické historie. Narodil se v Táboře, ale nechybělo mnoho a na jihu Čech se vůbec nemusel objevit. Jeho otec hrával vrcholově kopanou za Karvinou a Bohumín, ale po vojně v Táboře se rozhodl zůstat na jihu Čech.

Jiří Lála

Dříve inklinoval k fotbalu i Lála junior, ještě jako dorostenec reprezentoval Československo, ale nakonec se rozhodl pro hokej. V létě roku 1974 přešel Lála ze Soběslavi do Českých Budějovic a stal se oporou dorosteneckého týmu Motoru. Záhy se Lála prosadil i do mládežnických výběrů Československa. Trenér Slavomír Bartoň mu dal ligovou šanci již v sedmnácti letech. Ve svém premiérovém ročníku Lála skutečně zářil. Dokázal nastřílet jedenáct branek!

Ve dvaceti letech už měl na kontě 150 zápasů v nejvyšší soutěži a pětačtyřicet vstřelených branek. V létě roku 1980 narukoval na vojnu do Jihlavy a hned ve své první sezoně nasázel neuvěřitelných čtyřicet branek. Jednoznačně se stal nejlepším střelcem ligy a nemohla jej minout pozvánka na světový šampionát ve Švédském Göteborgu, kde Československo vybojovalo bronzové medaile.

Od roku 1981 Lála startoval na šesti po sobě jdoucích světových šampionátech, zúčastnil se XXIV. zimních olympijských her v Sarajevu a XXV. zimních olympijských hrách v Calgary, dvakrát se zúčastnil Kanadského poháru. V roce 1983 se stal s devíti brankami nejlepším střelcem světového šampionátu v Západním Německu, kde Československo vybojovalo stříbro.

Největšího úspěchu však dosáhl v Praze 1985. Před vlastním publikem vyválčilo Československo své šesté vítězství na mistrovství světa. Lála k triumfu přispěl osmi brankami, tou nejdůležitější pak ve finálové bitvě s Kanadou, kdy dal při power-play soupeře střelou z poloviny hřiště na konečných 5:3.

V srpnu roku 1989 oslavil své třicáté narozeniny a bylo mu tehdejším komunistickým režimem povoleno, aby zakončil kariéru v zahraničí. Pět let zářil v německé 1. Bundeslize, kde nasbíral celkem 351 kanadský bod. V roce 1994 se naposledy vrátil do Českých Budějovic, ale po nevydařeném play-off s pozdějším mistrem z Olomouce českou scénu opustil definitivně.

Vyzkoušel si ještě švýcarskou ligu, anglickou nejvyšší soutěž a kariéru zakončil v týmu EV Regensburg. Ve dvaačtyřiceti letech nastoupil ke dvaceti zápasům ve druhé nejvyšší německé soutěži. Jeho bilance? Jako vždy úžasná - jeden kanadský bod na zápas.

Po skončení aktivní kariéry se vrhl na funkcionářskou dráhou a pátým rokem dělá generálního manažera v klubu EV Regensburg.


Miroslav Dvořák

Narozen: 11. října 1951 v Hluboké nad Vltavou
Pozice: levý obránce
Bilance v nejvyšší soutěži: 13 sezon / 79 branek
Reprezentační bilance: 228 utkání / 15 branek
Bilance v NHL: 211 utkání / 11 branek

S hokejem začínal Miroslav Dvořák v šesti letech na Hluboké nad Vltavou, kde se v roce 1951 narodil. Brzy na to se objevil v žákovském týmu Hluboké a v roce 1967 už nastupoval za dorost českobudějovického Motoru. Kouč Slavomír Bartoň, který na přelomu šedesátých a sedmdesátých let A-mužstvo Motoru vedl, mu chtěl dát ligovou šanci už v sedmnácti letech, ale nakonec nechal talentovaného zadáka dozrát v dorosteneckém celku.

Miroslav Dvořák

Ve skupině o postup do nejvyšší soutěže na jaře roku 1970 už však Miroslav Dvořák za Motor naskočil a pomohl Českobudějovickým v návratu mezi elitu. Solidními výkony si vysloužil nominaci na juniorské mistrovství světa ve Švédsku, kde byl následně vyhlášen nejlepším obráncem turnaje.

V Českých Budějovicích odehrál dvě prvoligové sezony, než narukoval v létě roku 1972 na vojnu do Jihlavy. Výkony v dresu Dukly mu vynesly v roce 1974 nominaci na světový šampionát v Helsinkách, kde Československo vybojovalo stříbrnou medaili.

Jeho kariéra byla vůbec ověnčena cennými kovy. V letech 1974, 1975, 1978, 1979, 1982 a 1983 pomohl Československu k zisku stříbrných medailí ze světových šampionátu, ve Vídni 1976 a v Katovicích 1977 se radoval ze zlatých medailí! K tomu má na kontě dvě účasti na Kanadském poháru v letech 1976 a 1982 a start na XIII. Zimních olympijských hrách v Lake Placid 1980.

V Českých Budějovicích se mezitím dočkal kapitánské pásky po odcházejícím Josefu Pártlovi a dres Motoru oblékal až do sezony 1981 / 1982, kdy mu tehdejší komunistický režim povolil za “poctivé služby československému hokeji“ atraktivní zakončení kariéry v zahraničí. V červnovém draftu si jej vybral klub NHL Philadelphia Flyers, za níž poté nastupoval tři následující sezony.

Raritou bylo jeho povolání do národního mužstva v roce 1983. Philadelphia Flyers, jejíž barvy Dvořák hájil, vypadla hned v prvním kole play-off s New Yorkem Rangers a vedení národního týmu jej oslovilo s nabídkou reprezentovat. Stalo se tak vůbec poprvé v historii československého hokeje, aby hráč ze zámoří přicestoval své zemi pomoct na mistrovství světa.

Po návratu do Evropy tři roky hrál v druhé německé nejvyšší soutěži a v ročníku 1988 / 1989 ještě naskočil na sedmadvacet zápasů za českobudějovický Motor. Po skončení hráčské kariéry dělal dva roky asistenta u českobudějovického A-týmu a poté z hokejové scény zmizel.

Dnes vlastní vyhlášený penzion s restaurací na Hluboké nad Vltavou. Občas si rekreačně zahraje za tým Hluboká Knights.


Radek Ťoupal

Narozen: 16. srpna 1966 v Písku
Pozice: střední útočník
Bilance v nejvyšší soutěži: 16 sezon / 248 branek
Reprezentační bilance: 79 utkání / 13 branek

Jednoznačně nejlepší centr, kterého kdy hokejové České Budějovice měly. Vyrostl ve sportovní rodině a s hokejem začínal v Milevsku. Do Českých Budějovic přešel v dorosteneckých letech. Už v šestnácti letech na sobě měl ligový dres Motoru a nastupoval k soutěžnímu zápasu. Ve svém premiérovém ročníku 1982 / 1983 zaznamenal branku do sítě Slovanu Bratislava.

Radek Ťoupal

Jeho kariéra šla strmě vzhůru. Ve dvaceti letech se stal s dvaadvaceti přesnými zásahy nejlepším střelcem Motoru a podobný úspěch zopakoval ještě v ročníku 1988 / 1989, kdy o dvě branky předstihl fenomenálního střelce Jiřího Lálu.

Po úspěšném dokončení pedagogické fakulty odešel v rámci povinné základní vojenské služby do Trenčína. Po hokejové stránce prožil úžasné období. Nabité mužstvo sice skončilo v konečném účtování až třetí, ale Ťoupal se blýskl dvaaosmdesáti kanadskými body. Jeho šedesát asistencí z ročníku 1990 / 1991 je dodnes nepřekonaným rekordem.

V národním mužstvu debutoval 17. prosince 1989 při bezbrankové remíze se Švédskem na moskevské Ceně Izvjestijí. Na tom samém turnaji se dočkal i první branky, když se trefil do sítě Sovětského Svazu a přispěl ke konečnému vítězství 4:3. Zúčastnil se dvou světových šampionátů, v Německu 1993 získal bronzovou medaili. Hrál i na XVII. zimních olympijských hrách v Albertville a o dva roky později i v norském Lillehammeru.

Na začátku devadesátých let působil dva roky ve finské Hämeenlinně, rok hrál i za německý Rosenheim. V roce 1994 se však definitivně vrátil na jih Čech, kde pak zůstal dlouhých šest let. Čtyřikrát vyhrál klubové kanadské bodování, s kapitánským céčkem na prsou dovedl České Budějovice hned čtyřikrát do vyřazovacích bojů a v sezoně 1997 / 1998 se stal nejlepším nahrávačem celé Staropramen extraligy.

Poslední extraligový zápas kariéry sehrál ve čtvrtfinále play-off 2000 proti Vsetínu. Klub s ním po skončení ročníku neprodloužil kontrakt a Ťoupal odešel do rakouského Kapfenbergu. Ve své poslední sezoně kariéry dokázal překonat hranici kanadského bodu na zápas.

Na dlouhý čas z hokeje odešel a věnoval se výhradně podnikatelské činnosti. Vrátil se v rozjeté sezoně 2003 / 2004, kdy jej generální manažer HC České Budějovice Jaroslav Pařízek přemluvil, aby se ujal mdlého týmu, který směřoval k ošidné baráži. Nabídku přijal, ale Jihočechy od pádu do propasti neuchránil. Ještě rok pak vedl českobudějovické juniory a po sezoně 2005 / 2006 z hokejové scény odešel.


 

Rudolf Suchánek

Narozen: 27. ledna 1962 v Českých Budějovicích
Pozice: pravý obránce
Bilance v nejvyšší soutěži: 20 sezon / 82 branky
Reprezentační bilance: 43 utkání / 3 branky

V extralize sehrál během své dlouhé aktivní kariéry neuvěřitelných 846 zápasů. Rekord v počtu odehraných utkání v nejvyšší soutěži však již nedrží. Předstihl jej plzeňský odchovanec Josef Řezníček.

Rudolf Suchánek

Suchánek začínal s hokejem v Českých Budějovicích a už v osmnácti letech debutoval v prvním týmu. Na ledě se potkal například s Jaroslavem Pouzarem, Františkem Jounem, Miroslavem Dvořákem, či dokonce s brankářem Vladimírem Pláničkou. S bilancí jediného prvoligové utkání musel v roce 1980 na vojnu do Jihlavy, která jej však pro přetlak obránců ihned odeslala do druholigového Mělníku.

Do nejvyšší soutěže natrvalo naskočil v sezoně 1982 / 1983, kdy se vrátil pod Černou věž, a Českým Budějovicím zůstal věrný sedm let v řadě. Dostal se i do národního mužstva. Debutoval 2. února 1984 v zápase proti Švédsku a ve svém pátém reprezentačním utkání dal branku proti Sovětskému Svazu. Pod výhru 7:2 se podepsal jedním gólem, posledním, který ve své reprezentační kariéře inkasoval legendární gólman Vladislav Treťjak.

Jinak však jeho reprezentační kariéra měla hořký konec. Po nevydařeném vystoupení národního mužstva na XXVI. zimních olympijských hrách v Calgary 1988 na něj byla jako na jednoho ze čtyř svalena vina za neúspěch a Suchánek se již v reprezentačním trikotu neobjevil.

Po pádu komunistického režimu v Československu se rozhodl pro odchod do zahraničí a vyzkoušel si angažmá v italské Val Gardině. Po dvou letech se však vrátil zpět do Čech, s myšlenkami na podnikatelskou dráhu. Zařídil si pizzerii v Českých Budějovicích a chtěl s hokejem úplně skončit. S tehdejšími 120 kilogramy navíc připomínal vrcholového sportovce jen hodně vzdáleně. Nechal se ale přemluvit, aby vypomohl prvoligovému Jindřichovu Hradci. S ním v sezoně 1993 / 1994 nakoukl do nejvyšší soutěže, ale po opětovném pádu Vajgaru do nižší soutěže podepsal smlouvu s Českými Budějovicemi.

V létě roku 1994 na sobě tvrdě pracoval, shodil dvacet kilogramů, dostal se do špičkové formy a ještě dalších deset let patřil k oporám českobudějovické obrany. V sezoně 2002 / 2003 se dokonce stal v jednačtyřiceti letech nejproduktivnějším zadákem celé extraligy, když získal třiatřicet kanadských bodů. Profesionální hráčskou kariéru ukončil na podzim roku 2003, kdy Jihočeši totálně zpackali vstup do ročníku a z úvodních dvanácti utkání uhráli jediné vítězství.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.